laurdes,

• Autor: Daniel Abraham, Tommy Patterson, George R.R. Martin
• Série: Píseň ledu a ohně, grafické romány #1
• Vydání originál: Bantam, 2012
• Vydání ČR: Egmont, 2012
• Klíčová slova: epická fantasy, komiks

Představovat Vám, pravidelným čtenářům mého webu, spisovatele G. R. R. Martina by mohlo být vnímáno snad i jako urážka. A proto si ten obligátní úvod odpustím a povím Vám, jak jsem přistupovala k tomuto grafickému románu. Osobně jsem se schválně neinformovala naprosto o ničem, takže jsem netušila,  jaký má formát, nevěděla jsem, kde končí a dokonce jsem ani neviděla žádné obrázky, z kterých bych si udělala představu, v jakém duchu se nese. A proto jsem byla opravdu velice překvapená, když se mi do ruky dostal velice tenký hardback poměrně velkých rozměrů, který je vevnitř vyplněn obrázky, které stylově pasují spíše k manze než k středověké epické fantasy.

Grafický román se zuby nehty drží knižní předlohy a naopak se ještě navíc snaží ukázat, že i přesto, že vznikal v době vysílání první série, nemá se seriálem od HBO naprosto nic společného. V jistých ohledech jim to musíme přičíst k dobru, ale občas mi ta jejich snaha o odlišnost přišla až příliš násilná.

Velice se mi líbilo, jak si celý tým poradil s řešením PoV – čtverečky prostě dostaly charakteristickou barvu a bylo. Je to velice elegantní nápad, který vyřešil všechny případné problémy. Zároveň také scénárista Daniel Abraham nezapomněl na žádnou důležitou scénu a všechno pečlivě přenesl i do komiksové podoby. Vzhledem k tomu, že je zcela nemožné zachovat původní rozsah, musel ale bohužel mnoho věcí ořezat a uspíšit. A právě tady já vidím kámen úrazu. Daniel vzal slavné citáty, doslova jimi celou knížku přecpal, což by asi tolik nevadilo, kdyby je tak necitelně nevytrhl z kontextu, který měl George Martin perfektně ošéfovaný. Přijde mi, že tedy spoustu replik působí v této ořezané formě jako pěst na oko.

Na konci knihy je dodatek, kde se dozvíme spoustu věcí o tom, jak probíhal konkurz, jak dlouho trvá kresba jednoho obrázku či jaká scéna byla nejnáročnější. Musím se přiznat, že až v tento moment jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně pracná musela být tvorba celého románu. A proto jsem si knížku ještě jednou prolistovala, zaměřila jsem se na detaily a pokusila se ocenit tu snahu. Ačkoliv mám problém celkově s autorovým stylem, mám pocit, že tohle se prostě zrovna k Písni ledu a ohně nehodí a nelíbí se mi ani podoba většiny postav, protože neodpovídají mojí představě – Varys mi přišel moc krutý a málo slizký, Cat vypadala spíše jako krasavice z nějakého pánského časopisu a komickému vzezření krále Roberta jsem se od srdce zasmála, dokážu se podívat i na ty kladné stránky, kterých zajisté není málo. První, co mi praštilo do ksichtu, je Ohař. Naprosto perfektní zpracování jeho zohavené tváře. Dál se mi líbí přepracování  Železného trůnu, který působí mnohem vzdušněji a tak nějak majestátněji než v seriálu a celkově musím pochválit všechny obrázky, které neobsahují postavy. Tommy Patterson, který grafickému románu vtiskl obyčejnou tužkou první podobu, by měl dle mého názoru kreslit všechno mimo obličejů. Má neuvěřitelný smysl pro detail, který  čtenář/pozorovatel může ocenit především na architektuře. Opravdu famózně zpracoval obrázek dračích vejcí a z jeho koní jsem umírala blahem, souboj Roberta s Rhaegarem je také úžasně vystižený. Ale ty obličeje, ty mi daly.

Další výtku musím směřovat k českému překladu, který rve uši. Za těch pár let jsme si přeci jenom zvykli na to, že Trojzubec je Trojzubec a ne žádný nepřeložený Trident, stejně tak je tomu u Orlího hnízda. Protože mám pamatováka na citáty, nelíbilo se mi, když jedna a ta samá věta dostala od paní překladatelky Hany Březákové úplně zbytečně nový kabátek. Proč měnit to, co funguje a dělat z toho něco, co trošku skřípe jenom kvůli tomu, abychom byli originální? Však to je nesmysl, zbytečnost.

Myslím, že všichni moc dobře víte, jak zbožňuju celou sérii, takže nemusím dodávat, že mi trhá srdce, když komiksovému zpracování nemůžu dát plný počet hvězdiček. Ba naopak ještě jsem ho musela trochu strhat. Věřím, že komiksoví fanoušci si přijdou na své, ale já očividně nejsem ta správná cílová skupina, jelikož kromě Čtyřlístku neznám jediný komiks, ke kterému bych si dokázala najít cestu. V případě, že budou tvůrci pokračovat touto rychlostí, čeká nás více než dvacet dalších svazků, takže se máme na co těšit. Když porovnám trojici zpracování (kniha, seriál, komiks), jednoznačně mi z toho vychází, že právě Grafický román je výrazně nejslabším článkem řetězu. Nebýt českého  překladu, hodnotila bych sedmičkou, takhle to ještě stáhnu o hvězdu níž.