laurdes,

• Autor: Rick Riordan
• Série: Percy Jackson #4
• Vydání originál: Disney Hyperion Books, 2008
• Vydání ČR: Fragment, 2010
• Klíčová slova: fantasy, pro děti, náboženství

Abych byla upřímná, po přečtení prvního dílu jsem si řikala, že Percy Jackson je taková nenáročná napodobenina Harryho Pottera, která neurazí, ale ani nijak extra neuchvátí. Ale s každým dílem se čím dál tím víc stydím za svůj prvotní názor. Rick Riordan, který se narodil před necelými 50 lety v Texasu, vytvořil naprosto nový druh umění, který nelze pojmenovat jinak než „nejlepší a nejvtipnější mytologická slátanina všech dob“.

Hned první věta celé knihy potvrzuje, že ani tentokrát nebudeme ochuzeni o pár velice vtipných hlášek. Nicméně když se na knihu podíváme jako na celek, vtip ustupuje oproti předchozím knihám do pozadí a tentokrát se dočkáme více akce. Někomu to trošku vadí a právě díky tomu považují Bitvu o Labyrint za nejslabší knihu celé série. Mně to naopak velice vyhovuje, pár bojů a nějaká ta ďábelská strategie.. to si nechám líbit.

Hned na začátku se Percy náhodou potkává se svojí starou známou, Rachel Elizabeth Dareovou. Už se stalo skoro zvykem, že každé jejich setkání je doprovázeno nějakou pohromou v podobě nestvůr a ani tentokrát nedojde k žádné změně. Pustí se do nich taková milá stvoření, empúsy, na jejichž existenci jsou založeny nesmyslné mýty o upírech.

Nakonec se Percymu podaří i s Annabeth, která ho „vyzvedla“ ve škole, dostat do Tábora polokrevných, kde se Grover musí popasovat s drobným problémem. Rada starých kozlů /pardon, já jim jinak řikat nebudu/ mu odmítá prodloužit licenci pátrače. Do toho se ještě zamíchá nový šermíř Kvintus a také fakt, že Luke se pokouší využít bájného Krétského labyrintu, aby se dostal do Tábora.

Samotné téma Labyrintu je pro mě ohromně lákavé. Od malička jsem fascinována zrcadlovými bludišti, obyčejnými stopovačkami nebo těmi dokonale zastřiženými anglickými keříky, které tvoří tajuplné stezky. A Mínotaurův labyrint plný božských nástrah? Chrochtala jsem blahem!

A ještě jeden důvod, proč považuji Bitvu o Labyrint za velice kvalitní knihu. Objevila se tady jedna z nejkrásnějších a nejromantičtějších scén, které kdy byli napsány. Ještě řekněte, že ty dva nezbožňujete.
Na závěr bych ráda dodala, že jsem byla příjemně překvapena celým rozuzlením knihy a také se mi poprvé stalo, že jsem neodhalila pravou identitu jedné postavy. Kdo to byl? To neprozradím, přečtěte si raději Bitvu o Labyrint sami! Nemůžu si pomoct, ale právě Bitvu o Labyrint bych považovala za takový předčasný vrchol série. Rick Riordan ukázal, že má skvělé nápady a nechal Percyho drobet dospět. Kvůli Chalupovému mozečku to bude devítka.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.