• Autor: Rick Riordan
• Série: Percy Jackson #2
• Vydání originál: Disney Hyperion Books, 2006
• Vydání ČR: Fragment, 2010
• Klíčová slova: fantasy, pro děti, náboženství
Druhý díl poměrně známé série o chlapci, jehož táta je Poseidon, mě velice příjemně překvapil. Postupně se mi začíná tahle podivná mytologická magořina zamlouvat.
Snad každý už ví, že Percy nezvládá vydržet na jedné škole dýl jak jeden školní rok. Kdo by se také divil? Pořád ho honí nestvůry, a když k tomu připočítáme tu jeho hyperaktivitu a dyslexii, je to poměrně jasné. Ale tentokrát to konečně vypadá, že bude mít štěstí. To ještě netuší, že poslední den ho při hodině tělocviku napadnou Laistrygonové. Kvůli mlžnému oparu obyčejní smrtelníci nemají tušení co se děje, takže všechno pochopitelně svedou na Percyho, který musí uprchnout společně s Annabeth a Tysonem do Tábora polokrevných. Tam je ovšem čeká také pár nemilých překvapení.
Abych se přiznala, na začátku mi hodně vadilo, že se Rick Riordan rozhodl propojit řeckou mytologii se současností a ještě navrch všechno zasadil do prostředí Severní Ameriky. Jenže pak jsme začala nacházet souvislosti, všechno do sebe tak pěkně zapadalo a mně to vadit přestalo. Naopak – je to téma neotřelé a /co si budeme povídat/ mistrně podané. Skoro mám chuť snížit se k takovým sloganům jako:
„Řecká mytologie tou nejzábavnější formou!“
Rozhodně bych ale chtěla pochválit opravdu znatelné zlepšení od prvního dílu. Je vidět, že Rick Riordan se postupně vypisuje a napadají ho čím dál tím zajímavější věci. V prvním díle jsem měla s hlavním triem dost velké problémy. Ještě řekněte, že vám Percy, Annabeth a Grover neevokovali poněkud slavnější uskupení Harry, Hermiona a Ron.
Percy je odvážný, nedokáže si představit život bez svých přátel, položil by za ně život. A také je „drobet“ potížista. Moment, mluvím o Percym nebo o Harrym? Annabeth je pravděpodobně nejchytřejší mladá polobohyně na tomhle světě. Taková chodící encyklopedie. Nepřipomíná vám někoho? A co zrzavý Grover, který vždycky všechno myslí dobře a občas to tak nedopadne.
Ale to byl první díl. V knize Moře nestvůr se dostávají prostor i další postavy – Tyson, Clarisse, Luke, takže to trojčlenné schéma bylo drobet narušeno. Abych se přiznala, vůbec mi to nevadilo a postupem času jsem se naučila vnímat Annabeth jako Annabeth a ne jako Hermionu.
Takže sečteno, podtrženo – kniha se velice dobře čte, má také zábavně vzdělávací charakter a Tyson je jednooký sympaťák. Kvalita celé série s každým dílem vzrůstá, takže si dovolím oproti minulému dílu přidat jednu hvězdičku. Sedm.
Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.