laurdes,

• Autor: Sophie Jordan
• Série: Firelight #3
• Vydání originál: HarperTeen, 2012
• Vydání ČR: CooBoo, 2013
• Klíčová slova: fantasy, draci, YA

Texaská spisovatelka Sophie Jordan pracovala dříve jako učitelka angličtiny, ale když se naskytla možnost věnovat se naplno psaní, celkem bez váhání s touto prací sekla. Kromě knih pro mladé píše především historické romance, ale přece jenom s těmi YA má úspěch o něco větší.

Sophie Jordan nás hned na první stránce třetího a zároveň posledního pokračování Drakie šoupne rovnou do akce. Jacinda je skálopevně odhodlaná zachránit Miriam, Cassianovu sestru, která byla unesena do pevnosti enkrosů, kde ji čeká jisto jistá smrt. Podaří se Jacindě a jejím společníkům Miriam vysvobodit? Naleznou obě sestry už konečně nějaké informace o ztraceném otci? A kterého chlapce si nakonec vybere Jacinda?

Děj je od první do poslední stránky nabušený akcí a takový uhnaný. Až přehnaně uhnaný. Nevím, jestli to autorka chtěla mít už rychle za sebou nebo byla naopak tak nabuzená, že se tímto způsobem z toho potřebovala dostat, ale knížce to, dle mého názoru, spíše uškodilo. Těšila jsem se, že se dozvím spoustu věcí a místo toho jsem se dočkala jenom utíkání, horečnatých a zbrklých nápadů a závěru, který se dal očekávat od začátku. Ne, ne. Jak jsem byla z prvního dílu nadšená, protože myšlenka spojení draků a lidí tímto způsobem se mi opravdu zalíbila, vztah Willa a Jacindy byl dynamický a celkově to byl opravdu povedený nástřel, teď nějak nemám na slova chvály ani pomyšlení. Ačkoliv vím, že se mnou nemusí každý souhlasit, přišlo mi, že to se sérií šlo od desíti k pěti. Nebo možná rovnou k nule.

Ale ne, zas až takový propadák to není, mezi YA je to vlastně pořád nadprůměr. Tak proč? Co se mi tak nelíbí? Jacinda. Jak mi na začátku sedla a zdála se mi v pohodě, teď jsem ji opravdu nemohla vystát. Z normální holky se stal obyčejný sobec, který si je jist vlastní důležitostí. A Will se taky hodně změnil, v podstatě teď jenom kňučel, že chce být s Jacindou sám. Pardon, omlouvám se za tolik negativních vln.

Velkým plusem je přítomnost Tamry a poté i Daghena, které jsem si opravdu oblíbila. Tamra vždy byla ta klidnější, mírnější a nezlobte se na mě, ale i mnohem chytřejší a hodnější sestra. Škoda, že už dřív nedostala více prostoru, protože to by příběhu vůbec neuškodilo.

A ještě na závěr, další rýpanec do autorky. Během prvních dvou dílů jsem si vytvořila nějakou představu o drakijské podobě drakiů. Něco jako velcí krásní draci. Nebezpeční. A teď se Jacinda líbá s Willem, Cassian něco drží v rukou, odhrnuje si vlasy z čela nebo někoho objímá.  Mám pocit, že tady to trošku neštimuje. Tak jak opravdu vypadají? Neměl by pro mě někdo nějaké vysvětlení? Nebo rovnou obrázek?

Z této série jsem trošku rozčarovaná, nevím, co si mám myslet a jak hodnotit. Je to příjemné čtení, ale jen do té doby, dokud nad tím nezačnete více přemýšlet.  Myslím si, že mnohem lepší by bylo místo tří knih z toho udělat jednu bichli, kterou by nějaký kritický člověk na konci proškrtal a postrčil by tak Sophii Jordan správným směrem. Nakonec jsem se rozhodla sáhnout pro šest hvězdiček.