laurdes,

• Autor: Suzanne Collins
• Série: Hunger Games #1
• Vydání originál: Scholastic Press, 2008
• Vydání ČR: Fragment, 2012
• Klíčová slova: dystopie, YA

Suzanne Collinsová je americká spisovatelka, autorka „světoznámé“ série Underworld Chronicles /bohužel, pro mě naprosto neznámé/ a také nového fenoménu, Hunger Games. Myslím, že mnoho z nás potěší fakt, že právě Hunger Games překonali Stmívání ve všech směrech – jak tržby za film, počet prodaných knih, tak /a to především/ svým strhujícím příběhem.

Ocitáme se v budoucnosti, v Severní Americe. Dnes tato země ale není technologickou velmocí, dokonce se ani nejmenuje stejně. Dnes je to zničené území rozdělené do dvanácti krajů, kterým vládne nablýskané hlavní město, Kapitol. Totalitní způsob kapitolská svrchovanost udržuje každoročně pořádanou soutěží. Bohužel pro obyvatele všech dvanácti krajů jsou to Hladové hry, hry, kde musí 23 dětí ve věku dvanácti až osmnácti let zemřít, aby to jedno vyvolené mohlo přežít. Hlavní postava, šestnáctiletá dívka Katniss se dobrovolně nabídne za svojí mladší sestru, která byla vybrána jako jedna z účastnic nadcházejících Hladových her.

Hned na začátku mě velice překvapilo, že je knížka psaná v první osobě a přítomném čase. A také, že spousta vět je zbytečné krátkých. To se mi již dlouho nestalo a na prvních asi dvou nebo třech stránkách to pro mě byl poměrně rušivý faktor. Říkala jsem si, jak hloupě některé věci vyzní. Ale o pár stránek dál jsem pomalu ani nevěděla, že se mi předtím něco nelíbilo. Ba naopak, Katniss jsem si zamilovala. Její pohled na věc, její upřímnost, její inteligence, schopnosti, morální zdatnost.. Lepší hlavní hrdinku bychom špatně hledali. A přesto na mě nepůsobí jako žádná vyumělkovaná dokonalá postava.

Strhující příběh z postapokalyptické budoucnosti je ve všech směrech jedinečný. Konečně se někdo dostal od těch zpropadených upírů, vlkodlaků a podobných příšer a vymyslel něco geniálního. Ano, paní Collinsová, smekám před vámi, odvážila jste se přijít s něčím novým, originálním.

Knížka je pro mě dobrá, pokud mě přinutí zamyslet se nad ní. Uvažovat nad některými postavami, na vzniklými situacemi. Přemýšlet, jak bych se zachovala já. Když mě motivuje. Prostě a jednoduše, když se mě nějakým způsobem dotkne a zanechá ve mě něco. A to něco může být v podstatě cokoliv. V Hunger Games jsem to „něco“ začala pociťovat už při první scéně s Katniss a Prim a vystupňovalo se to při vybírání dětí do Arény. To něco je v celé knížce, nutí nás přemýšlet o ní, nutí nás pokračovat ve čtení.

Na závěr si proto dovolím krátké srovnání. Film jde opravdu velice přesně podle knížky, čímž dělá většině čtenářů radost. Nicméně, pro nečtenáře je v některých pasážích nepochopitelný a celkově takový.. nevím, jak to vyjádřit.. možná až moc sestříhaný, osekaný. Prostě a jednoduše, dvě hodiny jsou podle mého na takovou knížku málo. Hodně to zvedá fantastický výkon Jennifer Lawrence, která opravdu zazářila.

Film je průměrný, kniha vysoce nadprůměrná. Přesto ale s odstupem času vidím, že jí nemůžu dát plný počet hvězdiček. Zůstanu tedy u devíti.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.